Dnes to byl den, na který se děti těšily snad od chvíle, kdy poprvé uslyšely o in-line bruslích. Sluníčko nám svítilo na tváře, jakoby nám přálo každý pohyb, a náš hrdý in-line tým byl připraven vyrazit. Ale než jsme se dostali k vlastní jízdě, čekal nás výlet do světa chráničů, helem a padání (ano, padání je součástí všech začátků).
Děti si na bruslích připadaly jako budoucí olympionici (a vlastně si to i tak trochu představovaly). "Kde mám helmu?" "A tady ty chrániče, jak se dávají?!" Ptali se všichni, jako kdyby se připravovali na závod s časem. Instruktoři byli skvělí a naprosto trpěliví – odpověděli na každou otázku a všechny děti uklidnili, že padají všichni. No, my jsme na to přišli hned, protože každý náš malý bruslař si během prvních 10 minut "osvojil" techniku pádu (i když je pravda, že k tomu nepomohl žádný manuál). 😄
„A teď, jak brzdíme?“ ptala se Vikzorka, zatímco se s divokým nadšením řítila kamsi do neznáma (a vlastně asi k učitelům, kteří se nám všem střídavě snažili ukázat, jak se správně brzdí). Ale když nám děti ukázaly, že i padání může být zábava. 😊
Děti se naučily, jak se brzdí, jak se správně padá, a dokonce už ví, jak vstát bez toho, aby vypadaly jako válečníci po boji. Ačkoliv to pro ně byl první krok do světa in-line bruslí, většina z nich už měla pocit, že ovládají tento sport jak profesionálové. A tak jsme si nakonec všichni užili krásné dopoledne plné smíchu, trochy pádu a spousty nových dovedností.
Za nás můžeme říct, že to byla první lekce, kterou si budeme pamatovat. A kdo ví, možná v budoucnu budeme na nějakých in-line závodech už jen kousíček za zlatem! 🏅
