Školka v přírodě v Mokřinkách
Den 1 – Déšť, dobrodružství a první slzičky
Naše velké dobrodružství začalo už na vlakovém nádraží, kde se sešly děti i rodiče. Atmosféra byla plná očekávání, smíchu, ale i dojetí – přece jen první odloučení nebývá jednoduché. Slzičky tentokrát patřily hlavně maminkám, zatímco děti byly natěšené na nové zážitky. Cesta vlakem nebyla vůbec obyčejná. Čekalo nás několik přestupů, běhání mezi nástupišti a chvíle napětí, jestli všechno stihneme. Ale zvládli jsme to jako opravdoví cestovatelé! Po příjezdu do Mokřinek nás přivítal pan majitel a... také pořádný liják. To nás ale nezastavilo. Po výborném obědě jsme se ubytovali, rozdělili do pokojů a s nadšením je pojmenovali, vznikly tak například pokoje „Lesní zvířátka“, „Srdíčko pokoj“ nebo „Příšerky s.r.o.“. A pak hurá do deště – v pláštěnkách a gumácích jsme se vydali na první výpravu. Našli jsme dopis od Rikitana, který nás uvedl do celého příběhu inspirovaného knihou Hoši od bobří řeky. Dostali jsme mapu, trička, deníky a začali sbírat bobříky za splněné úkoly. Každý večer jsme si je zažehlovali na trička jako odměnu. První noc přinesla i pár slziček, ale zvědavost na další dny byla silnější než stesk.
Den 2 – Dopisy z domova, medvěd v lese a vířivkový smích
Hned po probuzení nás čekalo překvapení – dopisy od rodičů. Dětské oči se rozzářily, smích střídalo dojetí a někteří si dopisy četli znovu a znovu. Dopoledne jsme se pustili do další výzvy – překážkové dráhy. Všichni se snažili ze všech sil a povzbuzovali se navzájem. Nejrychlejší byl tentokrát Matýsek, ale každý si zasloužil uznání. Odpoledne jsme se vydali na stezku odvahy. V lese jsme hledali předměty podle obrázků – ukázalo se, že máme opravdu bystré pozorovatele, nejvíc se dařilo Valince, Sofi a Levíkovi. A pak… cosi mezi stromy! Medvěd? Prase? Zajíc? Tajemství zůstává, ale zvládli jsme to se ctí (a trochou leknutí 😊). Večer jsme tvořili talismany z přírodnin – každý si vyrobil svůj ochranný amulet. Den jsme zakončili relaxací ve vířivce, kde se ozýval smích, šplouchání a radost ze společného času. Byl to den plný přátelství a zážitků.
Den 3 – Výlet, kolíčky, poklad v řece a pizza party
Třetí den byl ve znamení výletu do okolní přírody. Cestou jsme hráli oblíbenou „kolíčkovanou“ – každý dostal kolíček a měl ho nenápadně připnout někomu jinému. Vyhrál ten, kdo na sobě neměl žádný – napětí rostlo, smích neustával. Tajní agenti by se od nás mohli učit! Na trase jsme plnili i další úkoly: navigaci se zavázanýma očima, poznávání předmětů po čichu, lezení po laně… A pak jsme narazili na tři písmena: KPZ – krabička poslední záchrany! Hledali jsme v lese všechny její předměty a nejlepší bylo družstvo od smajlíků. Vyvrcholením výletu byl Davidův mlýn, kde nás čekal poklad – ale uprostřed řeky! Díky statečným dětem, kteří se odhodlali do vody, jsme ho opravdu získali. Uvnitř byly bublifuky, zmrzlinové poukázky a další drobnosti. Večer jsme si každý se svým parťákem připravil vlastní pizzu – a byla to hostina, na kterou se bude dlouho vzpomínat!
Den 4 – Herbář, přetahovaná, buřty a pyžamová párty
Po rozcvičce na čerstvém vzduchu jsme dostali nový dopis od Rikitana. Nasměroval nás k malé chaloupce u řeky, kde jsme sbírali rostliny do herbáře, určovali je podle obrázků a zapisovali názvy. Následovala přetahovaná lanem – napínavá bitva, která skončila spravedlivě: každý tým vyhrál jednou. Odpoledne jsme „lovili“ z řeky plastová vajíčka, ve kterých byla ukrytá písmenka v morseovce. Dali jsme je dohromady a rozluštili kouzelné heslo: Pyžamová párty! A tak bylo jasno – večer nás čekala velká zábava. Ještě předtím jsme si vyrobili poslední bobříky a dokončili trička. Navštívili jsme i lesní bar – děti si za své penízky mohly koupit drobnosti podle vlastního výběru. Pak už nás čekalo opékání buřtů, marshmallounů a hadů z těsta. Atmosféra byla úžasná – v pozadí praskal oheň, kolem zněl smích a ve vzduchu bylo cítit přátelství. Večer zakončila stezka odvahy. Ti nejodvážnější ji prošli s úsměvem a zasloužili si obdiv všech.
Den 5 – Loučení a objetí
Pátý den jsme začali balením a úklidem pokojíků. Všichni pomáhali, skládali povlečení, balili poklady i deníky. Počasí nám přálo, a tak jsme si mohli ještě naposledy zahrát na hřišti, rozloučit se s místem, kde jsme zažili tolik dobrodružství. Cesta autobusem uběhla rychle – povídali jsme si, zpívali a tiše si užívali poslední chvíle výletu. A u školky? Čekali na nás rodiče s otevřenou náručí. Děti se k nim rozeběhly, objímaly je, ukazovaly trička, deníky a s nadšením vyprávěly, co všechno zažily.
Školka v přírodě v Mokřinkách byla víc než jen výlet – byla to kouzelná kapitola plná dobrodružství, přátelství, smíchu a společných zážitků, na které budeme ještě dlouho s radostí vzpomínat.
